Přidat odpověď

Na ZŠ, kam chodila dcera to fungovalo trochu šíleně, tj. zavoláte do sborovny, tam to někdo zvedne (aby to nezvonilo), napíše učiteli lísteček do pošty a on se vám někdy (když řídíte, jste na schůzi, v letadle, v ordinaci apod.) ozve.

Omluvenky se myslím posílaly na školní mail, maily měli i někteří učitelé, ale někteří školní formát mailu nepouživali.

Přemýšlím o tom, jak jsme se školou komunikovali:
- Na prvním stupni u dětí: Učitel posílal týdeník - email/A4 k rozebrání v šatně s důležitými událostmi, probranou látkou, DCv. a písemkami. (Moc skvělé)
- Omluvenky na školní email/email učitelů/SMS
- U ADHD dítěte na 1. st. se silnou hyperaktivitou a dys*: "červená telefonní linka", notýsek se vzkazy, každotýdenní doprovod manželky na šk.kroužek jezdectví (bylo lépe, když ve vlaku nebyl učitel sám), kde se dalo kde-co probrat. A taky doučovácí čtvrthodina čtení na základě papíru z PPP, kde učitel preferoval přítomnost rodiče (ráno).
- Jednou trochu vypjatá konzultace, kolem nějakého náznaku šikany. (Učitel znovu probral s žáky - nezúčastněnými - a potvrzena víceméně naše verze.)
Tohle byl skvělý učitel...

Horší u druhého dítěte:
- Problémy s výchovou a kázeňskými tresty: Nereagoval na písemnou žádost o konzultaci v ŽK, tak jsme si dopisovali přes půl ŽK. (Šlo o báseň za trest, pro nás nevhodnou, v 2. třídě, vedle toho další svérázné postupy, jako změna "fontu" písma zpět na spojité, zapisování dětí dětmi za zlobení apod. Učitel nekvalifikovaný.) Skončilo to odchodem 50% dětí ze třídy na jinou školu.
- Jiný učitel, webová stránka třídy na 1.st., fotky, mailová komunikace, chat se dětmi.
- Na 2. st. už bylo trochu hůř, tam třeba problémy s chybnými opravami písemek, zmatek ve škole při práci s dítětem neschopným psaní (zlomená ruka), atd. Praktická nemožnost reagovat na špatně učené přírodovědné předměty a časté střídání učitelů. Třídní si stěžoval na tř.sch. na vedení apod... Horko těžko ovládal email.