1) Není to stejná hláška. Věcná přesná konkrétní výzva "Pozdrav" postrádá nesmyslnost a dehonestující náboj otázky "To neumíš říct ani "bů"?"
2) Jestliže používám jeden a týž "výchovný prostředek" opakovaně marně, tak ho změním. Není mi jasné, k čemu je dobré říkat něco po stopadesáté? Zřejmě dítě nezdraví nikoli proto, že by nevědělo, zapomínalo, bylo blbé (neumí říct ani bú), ...
ale třeba se stydí, nebo nerozpozná vhodný okamžik... nevím, prostě je třeba s tím nějak pracovat, ale rozhodně by mě nehlo něco opakovat stále dokola