Libiku,
jaké jsou naše vztahy, to je prostě skládačka mnoha věcí.
Jako malou mě trápilo, že jsme takové tele, že mě maminka musí pořád napomínat a že mě asi nemá ráda. Ale brala jsme to jako svoji vinu, dokud se mi nenarodila dcera na jednou jsem to viděla jinak, tyhle věci jsem neměla potřebu říkat a naopak jsme měla potřebu před podobnou výchovou dítě chránit.
Ale tady nešlo o nějaké hlášky, spíš o neustálé peskování a lamentace nad mojí nemožností.
Tohle prostě nedělám, ale zas jsem dceru vychovala hodně salámisticky jak v tom zdravení a společenském chování, tak ohledně pořádku.
A že tě tehdy nepozdravila, jak pro mě přijela? Teď si uvědomuju, že ne