Přidat odpověď

Můj syn dyslektik/dysgrafik/dyspraktik s ADHD (kdysi LMD) byl diagnostikovaný před první třídou psycholožkou, psychiatričkou a na neurologii pro "divnej vývoj".

V MŠ nám říkali, že nemá šanci na normální ZŠ. Totéž jedna otitulovaná odbornice v Praze.

Námi zvolená ZŠ, co mu udělila odklad, ho odmítla a vzala ho škola, kam jsme vlastně původně nesměřovali (o velké spádové ZŠ jsme ani neuvažovali).

Měl učitele, podle mne jednoho z nejlepších, co mohl dostat. I tak si s ním užil. Pak dostal ritalin a i to mu trochu pomohlo. Ve škole s ním učitel pracoval individuálně, jak, co se týče nácviků (četl geneticky, zbytek třídy sylabicky, měl svoje ranní doučování čtení), tak práce, soustředění, klasifikace, písemek atd. Posílal ho projít, když byl na hraně se soustředěním. Některé úlety v chování mu toleroval (vyprovokované neadekvátní reakce v určité míře - třeba když ho kluci zavřeli na WC a on je pak honil se štětkou). Měli jsme červenou linku. Dyslexie se trochu vyřešila, dysgrafie přetrvala. Dyspraxie dodnes (nedávat nalité skleničky).

Ve čtvrté třídě nám pan učitel řekl, že má na 8l gympl, pokud se bude pořádně připravovat mysleli jsme, že si z nás dělá legraci. Byl to rok drezúry. (Ale to jsme mu řekli předem - Krev, pot a slzy - pokud chceš...).

Dostal se na 2 gymnázia, zvolili jsme lehčí a "verbálnější". 8l Gympl ho uchvátil, v první půlce měl často vyznamenání. Něco mu tolerovali, něco ne, ale on se velmi dobře učil z výkladu, v tom je jak houba. Dodnes knížky spíš poslouchá, než čte, má na to i software.


Před ani ne měsícem odmaturoval s vyznamenáním, dostal se na několik škol, na některé výsledky čekáme. NSZ SCIO pro něj byly hodně nepříjemné, protože matika (logika) mu moc nejde a pořád má problémy se čtením. Ale nějak to dal, nejlepší výsledek měl, když se předtím už nepřipravoval, měli Majáles a pitku a on se utrhl rozumně včas.

To je optimistické, ne?

Teď mi psal ze skautské víkendovky, kde je jako jeden z vedoucích, že si dokonale zlil věci pitím, které blbě zavřel...