Přidat odpověď

Naposledy jsem byla zaměstnanec do konce roku 2008, od r. 2009 jsem čistá OSVČ. Doby byly horší i lepší, časově i finančně...

Být zaměstnancem si už neumím představit, hlavně teda proto, že jsem dlouho šéf a nějak by se mi už nechtělo někoho poslouchat. Ale sranda to žádná není - je to obrovská odpovědnost vydělat dost na všechny platy, odvody, nájmy, splátky, atd. a ještě aby mi zbylo pro sebe víc než průměrná mzda, bo jinak nevím, proč bych to dělala. Je pravda, že po 6ti letech tančení kolem dítěte + podnikání jsem strašlivě vyčerpaná, víc, než jsem kdy byla... Letošní dovolenou moře už máme (jako vždy) za sebou, zapomenuta byla po 3 dalších dnech v práci.

Rozhodně to není žádná legrace, je to furt děsná dřina a stres, ale je fakt, že 3x týdně pracuju jen 9-14:20, 2x týdně 9-16 a 1x o víkendu durch celý den (11-13 pracovních hodin), což by mi asi žádný zaměstnavatel jen tak netoleroval.

Tj., jsem a hodlám být OSVČ, ale je to děsná fuška, ale i tak mi to za to stojí...