Přidat odpověď

Tak z Ameriky jsem se vrátila před sedmi lety se třemi dětmi a manželem (tím samým, se kterým jsem tam jela), babičce jsem peníze nevrátila (chtěla jsem, ale nepřijala je, ať si je nechám), vztahy jsem si v Americe malovala moc růžově, vlastně jsme se vraceli kvůli tomu, aby děti poznaly rodinný život - babičky a bratrance. To byla katasrofa, toho jsem hrozně litovala - ne toho, že jsme se vrátili, ale že to bylo kvůli absolutně nefungujícím vztahům.
Teď po sedmi letech se situace zklidnila, s matkou jsme konečně spolu schopné vyjít, dokonce se i navštěvujeme. Takže dobrý, nikdy to ale nebude takový ten vřelý vztah. On ani teda nikdy nebyl, otec mi zemřel velmi brzy a od té doby se u nás jen střídali "strejdové".
Jinak já jsem asi jeden z velmi ráda lidí, kdo jsou spokojení po návratu z ciziny. Návratu opravdu nelituju, ba naopak si myslím, že pro nás to bylo to nejlepší.