S tím souhlasím, můj muž někdy nakvašeně odvětí - ať udělám cokoli, je to blbě... (u nás je to kromě matky ještě někdy dle požadavků bývalé ženy). Hele, smířila jsem se s tím, u nás teda i díky tomu, že poslední 2-3 roky tchýně hlídává malého, když potřebuju. Dokonce posledně už i svolila, že od doktora z vedlejšího města jí smím dovézt já (byla jsem doma) a že nemusí muž utéct z práce, aby jí přivezl.
(muž dokonce už i navrhl, že odevzdá řidičák, že mu odpadne hromada povinností
)
Myslím, že můj muž oceňuje, že já vyžaduju nejmíň, nejmíň brblám a nestavím ho do té pozice, že je mezi protichůdnými požadavky a všem vyhovět nemůže.