Přidat odpověď

pampelo, já jsem se vždycky vůči své tchyni snažila. fakt. ale josu to drobnosti - když vysvětluješ, že to roční dítě má po čokoládě brutální zácpu, a že opravdu nemůže sežrat pytel piškotů, protože má tendence se přežírat, a stejně ti ho tcháni nacpou tabulkama čokolády - nechali jsme ho hlídat hodinu, nebylo potřeba,ale tcháni se cítili dotčení, že jim nenecháme dítě samotné - až tak moc, že dítě poté má tak hroznou zácpu, že jen pláče, protože se nemůže vytento a fakt ho to bolí (a jsou u toho, vidí to, a příště to udělají zas) .... tak si říkáš, že manuál je sice super, ale nemá žádný smysl, protože babička žádnou informaci nechce a dělá si vše po svém.
pak se dozvíš, že dítě po náročné operaci, kdy plakalo bolestí a dostávalo léky na bolest, po kterých blouznilo, máš nechat v nemocnici samotné, protože jí se nechce jezdit hlídat (vlastně tedy nemůže, protože musí hlídat sousedce kočku, jinak je ale doma v důchodu), a my jsme takto narychlo nedostali volno (a dooma další děti). to je pak babička na velké kulové. fakt jsem se snažila, ale bohužel pro mě jsem manipulační praktiky své tchyně prokoukla velmi brzy, a nyní jsou už tak okaté, že je vidí i její syn, můj manžel.málem jsme se kvůli ní i rozvedli, on byl vůči ní vždy nekriticjý, samotřejmě, jeho matka, ale když o ní nyní prohlásí, že je to kráva, musí to o něčem svědčit (bohužel, po té příhodě z nemocnice, na to ani jeden z nás nedokáže zapomenout).
jo, a ještě jsem se dozvěděli, že my můžeme za to, že babička nemá peníze a téměř žádný důchod: babička nikdy moc nepracovala, resp pracovala na černo, ale byla ofiko nezaměstnaná. jakmile mohla, šla do předčasného, jenže to znamená minimální důchod. předtím se vždycky zaměstnala na pár týdnů, pak dala výpověď. jednou, když si našla brigádu, ze které ale chtěla odejít, protože prohlásila, že ji to nebaví a že jí nebude rozkazovat nějaká mladá koza= vedoucí, nám ocemocnělo mimino a muselo do nemocnice. babičce jsme nabídli, že když už tam stejně nechce být a chce odejít, tak může jít k nám, pomoct nám s dětmi, já měla práci a bydlela by u nás a já bych jí dávala plat = svůj rodičák. babička souhlasila, přijela, já šla s dítětem do nemocnice. když jsem se vrátla, babička si rozmyslela svji pomoc a vrátila se domů, že s námi bydlet nechce a hlídat taky nechce. fajn, její rozhodnutí, my to zvládli i tak. no a teď nám babička vmetla do tváře, že kvůli nám se vzdala práce, šla nám hlídat děti, proto má nízký důchod a nemá peníze. čili, my můžeme za její materiální nedostatek.
už tam ani nejezdíme, jednak si tam nastěhovala partnera svého druhého dítěte, který o našich dětech prohlašuje, že jsou to rozmazlení spratci, druhak já fakt nemám zájem, ani můj muž. pokud bude chtít děti, klidně je přivezeme, nebo si pro ně na otočku může přijet, teď tam byla dcera, ale ani já ani manžel už ne. pokud budeme chtít přijet do manželova rodného města, budeme bydlet jinde - myslím, že i ona bude ráda.