Pachová paměť je asi silná, ale já ji mám jen selektivě, spíš mě mrzí, že si spoustu charakteristických vůní už nevybavím, i když si pamatuju spoustu blbostí.
Jednu pachovou vzpomínku mám ale intenzivně - je spojná s mýdlem "citron", které se kdysi vyrábělo, tehdy jako novinka, myslím, že mělo černý obal na něm byl citron. Měli jsme ho doma v době, kdy jsem prožívala hodně těžce jednu nešťastnou lásku, která do budoucna hodě ovlivnila mé sebevědomí, které nebylo ani předtím nic moc. A celé to období je spojené s tím mýdlem, myla jsem se jím často, zamilovaní lidé na hygienu jaksi dbají víc
, než je obvyklé a bylo to prdlajs platné, skončilo to dost zoufalým činem, kdyby byli mí rodiče víc řešiči, tak jsem od té doby už psychiatrickým pacientem a možná by to leccos vyřešilo, ale prostě ta vůně mě vždycky do toho období vrátí. Ale běžná citronová mýdla už voní jinak, tohle byla dost specifická vůně.