Přidat odpověď

To se mi nestalo. Snaha byla. I jsem si koupila nové kolo - to už je dávno. V životě jsem nepotkala endorfin - a jestli mi šel někdy naproti, tak mě minul.

K pohybu potřebuji prostředníka. Děti - to pak jsou ty túry pro mě smysluplné a dělá mi radost, když zvolíme pěkný program. A taky psi. Je zajímavé, jak jsme s manželem omezili procházky, co nemáme "funkčního" psa. Máme 15-letou seniorku, tu musíme přiblížet někam k lesu, pak se projdem půl hodinky a jedem zpátky. Má z toho ale radost. Proto je na cestě kolií juniorka - už se nemůžu dočkat, jak mě zase vzpruží. Nejlepší bylo mít dvě kolie - to byl i estetický zážitek, dívat se, jak se spolu prohánějí po louce, jak se hecujou a dají si rovinku jako závod.