Přidat odpověď

nepotěším tě, ale my jsme na žádné řešení nepřišli... řešili jsme nejdřív mou babičku a dědu, tam to pak bylo tak, že si naši vzali babičku k sobě a děda musel do pečováku kousek od našich, jezdili za ním minimálně ob den, ob den jezdil on na dialýzu, péči o něj by nezvládli fyzicky, navíc mají byt v druhém patře bez výtahu, prostě to jinak nešlo... rodiče se z toho málem zhroutili, pak začala babička "blbnout" a musela do pečováku za dědou, taky už nedávala ty schody a navíc potřebovala dozor, začínal se projevovat alzheimer... že to není její hra a manipulace, ale nemoc zjistili až po té, co se pokusila o sebevraždu a odvezli ji na psychiatrii - tátu to málem skolilo, trvalo dlouho než se s tím smířil, vlastně ho podezírám dodnes, že se cítí provinile... teď je babička v pečováku, někdy to ví, někdy ani ne, podle toho jaký má den, naši za ní dál jezdí (dědeček už teda umřel loni, tomu to do poslední chvíle myslelo jasně, ale ta fyzická schránka ho zradila)
no a teď to pomalu začínáme řešit u tchýně, kdy ona navíc bydlí daleko... zrovna o víkendu jsme se sešli s manželovou sestrou a bratrem, ale stejně jsme nic nevykoumali - tchýně je soběstačná, opečovává si domeček, slepice, zahradu, ale občas jí to začíná vynechávat, objevují se různé stihy, opakuje historky stále dokolečka, občas zapomene, co dělala, něco jí nejde (přesně jak píšeš, prostě zapomene, jak se to dělá)... víme, že nebude dlouho trvat a bude potřebovat péči, ale z domu ji nikdo nedostane, v domě nikoho nesnese, celá léta byla zvyklá žít sama...