Přidat odpověď

Hmmm, tak naše babi neví, který je rok ani století - to už vypustila - a nemyslím, že by to měla nutně vědět. Nicméně kupodivu umí skvěle počítat, to fakt, i násobilku jsme zkoušeli, umí hodiny, i to mě zarazilo, ale zas v horší dny se nepodepíše, svou dceru /mámu/ vidí podle mýho jak čtyřicátnici /tudíž máma není její dcera, protože je už stará/, mne si pamatuje jako malou holku, co tam jezdila na prázdniny a tudíž já to nejsem. A už nepobírá vztahy - když připustila, že já jsem já, tak zas nebyla schopná pobrat, kde se vzaly moje děti, protože já jako holka, co si pamatuje, přece děti mít ještě nemůže.
Ale tím ji netýráme. Akorát je zvláštní, jak mozek pracuje.
Ale tam tchýně teda zdaleka není. Velký plus je, že manžel připustil, že máma už má s pamětí problém a že tedy až bude vhodná příležitost, nadhodí jí možnost vyšetření s tím, že nikdo z ní nechce udělat blázna a nebo ji někam umístit, ale je to právě proto, aby mohla co nejdýl žít spokojeně doma a být samostatná. Tak uvidím.