Ano
S tím 100% souhlasím. Jde ale o to, jak to vnímá on. Syn měl jiné projevy a v tomto věku nechápal, proč je divný, když sobě divný nepřipadal - jiní lidé mu připadali divní, ale všem ostatním on. Bylo to pro něj velmi stresující. Bránil se i jít k lékaři - přece oni potvrdí, že je divný.
Pak si dal říct a velmi mu pomohlo, když se přesně dozvěděl, jak na tom je a pro druhým připadá divný a nebo druzí divní jemu. Pochopit sebe je základ. A taky že to, co má, má jméno a dá se s tím žít, když to pochopil a že to není o tom, že je mimoň. Ale můj syn se chce včlenit a nechce být nápadný - už ví, jak na to.