Přidat odpověď

Alraune - jít k chlapovi, protože nemá kam jinam, to je jedno z těch horších řešení. My měli taky s dcerou celkem peklíčko - ale jen ve třeťáku a čtvrťáku, vážně jsem uvažovala o tom, že jí budeme platit podnájem. Pak odešla na VŠ celkem daleko, aby byla na koleji, protože i sama naznala, že to fakt nejde - a to máme dům. Tam se to zklidnilo a bylo to fajn.
A když se předělával její byt, tak u nás přes půl roku bydlela - no to jsem myslela, že mě ťápne. Neudělala nic, jen se válela a ještě buzerovala kluky - její mladší bratry. Starší se pro klid nechal, ale mladší - to je jiná liga. To byly neuvěřitelný hádky. Zase se to zklidnilo, když je ve svým. Ale k ml. synovi má horší vztah a nejhorší je, když se spojí se starším synem. To se teda pak neznám - nebudou "malýho" ničit. Takže když si ona i starší syn stěžují, že mladšího chráním, tak říkám - jo, to máte pravdu, protože kdybych vám ho nechala, tak ho sežerete i s chlupama.
Ale až mladší dospěje, tak se to mezi nimi snad srovná - mladší syn a dcera jsou si velmi podobní a ona zuří, když po něm něco chce a on v klidu řekne - NE, neudělám to. Ona dělala to samý a teď se diví - ale pořád nepochopila.
Takže co jsem tím chtěla říct - nejlepší by bylo ji vyexpedovat pryč z bytu - uleví se všem, i jí.