Přidat odpověď

Kříž nebyl v kostele, ale před kostelem, takže ho požár zachytil jen okrajově, zatímco zvon byl vystaven vysokým teplotám po hodně dlouhou dobu.

Ono dřevo sice většinou dobře hoří, ale někdy dost dlouho trvá, než hořet začne. A kříž je pořádný kus starého a nejspíš ošetřovaného (a tedy vším možným zaneseného) dřeva. V okolí nejspíš nebyla dostatečná teplota a nebyl vystaven přímým plamenům natolik dlouho, aby stihnul chytit.

Našla jsem, že teplota samovznícení dřeva (bez zdroje zapálení) je od 400 °C, což mimo plamen být mohlo, ale nemuselo. Navíc ohořelý a zuhelnatělý povrch dřeva při požáru poměrně brzy vytvoří tepelně izolační vrstvu, která zpomaluje hoření a pod níž si dřevo uchovává své mechanické vlastnosti nezměněné.

Naopak kovy mají poměrně nízkou teplotu tání. Zvonovina je vlastně bronz, slitina mědi a cínu, měď má teplotu tání 1085 °C, cín 230 °C. I když je mědi ve zvonovině 4x víc než cínu, teplota tání bude kolem 800 °C. A to je teplota, kterou mají ty nejchladnější části plamene. Zvon byl plamenům vystaven téměř po celou dobu požáru.

Takže z hlediska vědy žádný zázrak.

Ale pro lidi je důležité, že tam ten kříž zůstal. Z různých důvodů.