Přidat názor k článku Psychika rodičky

Já nemám pocit, že by tu někdo někoho urážel. Mně ten článek přišel spíš jako upozornění a i když s panem Markem nemusím ve všem souhlasit (ono taky s kým se dá úplně souhlasit, co člověk, to názor), myslím si, že je dobré si uvědomit, že jsme dospělé svéprávné ženy a ne balíky.
Tento problém nastal už mnohokrát i v minulosti, co se týče např. nošení kalhot nebo volebního práva - a i tehdy bylo dost žen, které ty novoty považovaly za něco až nemravného a netoužily být jiné, nepotřebovaly svobodu a volební právo, potřebovaly jistotu u svého manžela, který za ně rozhodoval.
A mně to přijde velmi podobné s jistotou muže - lékaře, stále ještě žijeme ve výrazně patriarchální společnosti, kde žena nezaujímá rovnoprávné postavení a zejména rodička (pacientka) musí častokrát skousnout, že se k ní lékař chová nadřazeně, nepovažuje ji za svého partnera, ale téměř za nesvéprávné dítě - a v tom smyslu se podle mého hovořilo o oné bodrosti.
Já sama rozhodně takové zkušenosti z porodnice mám, kdy mi pan doktor řekl, že když odejdu z nemocnice na revers, tak se mi narodí debílek, ale jeho že to naštěstí nebude...Mně se nenarodil debílek, ale toho pana doktora to opravdu naštěstí nebylo...
Je úplně jedno, jestli se rodí v porodnici nebo v parku, jak to komu vyhovuje, ale podstatné je, že pokud někdo chce rodit v porodnici, aby ho tam brali vážně. Názor rodičky (potažmo i jakéhokoliv pacienta) je důležitý a je třeba tyto pocity a názory vzít vážně, ne se snažit převzít moc a člověkem manipulovat. Toto by měla zajistit i práva pacientů, která sice jsou formulována, ale málokde jsou de facto respektována.
A je na nás, abychom to změnily, protože samo od sebe se ještě nic nezměnilo. Pokud my budeme trpně přihlížet a poslouchat, zůstane přístup stejný. O svá práva se člověk musí přihlásit...