Přidat názor k článku Psychika rodičky

Přečetla jsem vše a nestačím se divit. Kde se bere ta vášnivá bojovnost "odpůrkyň" ( promiňte mi to slovo ) přirozených porodů. Divím se tedy už 14 let. Tehdy jsem porodila svou druhou holčičku doma ( pak ještě třetí taky doma ), protože jsem se do porodnice už znovu NEODVÁŽILA ( a věřte mi, že bych v ní ráda rodila, jen kdyby mě NECHALI ). Rozdíl mezi tzv. přirozeným porodem a porodem v porodnici byl tak obrovský, že jsem si potom připadala jak mesiáš, který musí hlásat "pravdu", setkala jsem se bohužel jen s nepochopením. Dnes už chápu, že každá jsme jiná, každá máme svou představu o porodu, o tom, jak ho chceme prožívat, a ikdyž se podmínky v porodnicích pomalu ( velmi pomalu ) mění, nemohu uvěřit, že tu nádheru a euforii, kterou jsem zažila při domácích porodech, bych zažila v některé naší porodnici.
V jednom příspěvku byla řečnická otázka, jestli by se paní - maminka neměla omluvit svým dětem, po přečtení knihy doktora Odenta ( dost jsem se u ní nabrečela ), jsem skutečně pojala potřebu se své první dceři omluvit, za to, že si dodnes nese následky zacházení v porodnici, že jsem se tehdy nedokázala bránit. Přeji všem ženám, aby vždy dokázaly rozhodnout, co je dobré pro ně a pro jejich mimi, ať už to bude porodnice nebo alternativa. Di