Přidat odpověď

Já mám pocit, že je to podle závažnosti toho rozestupu.
Pořád jsem si myslela, že mám prostě velké břicho..., postupně jsem prošla rukama pár fyzioterapeutů, co mi teda řekli o diastáze...a současně zakázali všechny cviky, které jsem dělala :o).
Poslední (a nejlepší) fyzio, kam mě poslala moje gynekoložka a na kterou jsem čekala 4 měsíce, mi ukázala pouze dvě malá cvičení s lehkým zvedáním se šikmo do boku v poloze vleže...hodně jednoduché, ale účinné a dál ještě vědomé lehké zatahování přímých břišních svalů právě při tomhle cvičení a taky při chůzi.
Nejdřív se mnou ale procvičila svaly pánevního dna...to mám vlastně cvičit v každé volné chvilce.
Sdělila mi že nemám lordózu, ale chybné držení pánve .
A najednou mi to prostě jde.
Záda v kříži úplně přestala bolet a svaly na břiše taky přicházejí k rozumu...
Přitom taková jednoduchost - ale musím říct, že bez jejího dohledu by mi to nešlo.