Přidat odpověď

Tak až mi nějaký muž pustí na nos dveře, protože je nepřidrží, tak budu mít rozbitý nos. Naposledy jsem otevírala v Praze jedny dveře a vecpat se tam cizí muž, co vcházel. Já jen řekla - no když pospícháte, tak prosím. A s úsměvem. A on se během snad dvou či tří vteřin vrátil a omlouval se, že se zamyslel a ať se nezlobím a podezírala jsem ho, že bude nutný do těch dveří znovu jít, aby se on necítil mizerně.
Ale jak mi řekl syn - mami, to je těžký, dneska se kdejaká žena cítí ponížená tím, když jsem galantní, ony nejsou všechny jako ty. A některé ženy se prý sice neurazí, ale mají proslov o tom, že si má šetřit ruce, protože ještě se prý naotvírá dveří.