Přidat odpověď

byvala radko,
no "zahradničení" tak jak ho popisuješ, je asi drahej koníček. Ale pokud se to dělá komplexně a "postaru", těch nákladů je mnohem míň. Nezalívá se vodou z vodovodu, ale studniční/dešťovou. Semena se u části rostlin (třeba luštěniny) znovu použijou z vlastních výpěstků. Hnojiva se nekupujou, používá se kompost a vedlejší produkty živočišné výroby. Zvířata se nekrmí kupovaným, ale vypěstovaným. V rámci komunity navíc může fungovat koloběh výpomocí a surovin: kupříkladu nám občas přistane na zahradě zadarmo vlečka koňského hnoje, bedýnka hokkaido dýní nebo domácí petržele, sklenice medu, naopak když my máme přebytek nějakých peckovin, přenecháme to jinému, můj muž zas na oplátku po vsi lidem roubuje a opečovává stromy, pořádá degustace odrůd, aby si lidi mohli vybrat, co jim chutná...
Zkrátka tak, jak pěstovala potraviny "předhornbachová generace" to byl skutečně způsob, jak ušetřit peníze. Ale zase to stojí práci.