Přidat odpověď

Sam, řeším podobné. Dceři bude brzy 15let, denně chodí do stáje a vrací se pozdě - když jí ujede BUS v půl osmé, tak další jede až za hodinu - tj. doma je v půl desáté. Ještě před měsícem to bylo za světla, ale teď je tma. Někdy pro ní jedu až do stáje autem (ale nejde to vždycky - časově ani finančně), takže jí od minulého týdne většinou jdu naproti na stanici. Jí se to samozřejmě nelíbí, protože "co by se jí asi tak mohlo stát" (její slova - v tom věku normální). No ale má smůlu, chodit stejně budu - já teda chci, aby stíhala ten dřívější BUS, ale když ne, tak je moje podmínka, že jí naproti přijdu, ať si remcá jak chce. Chápu, že u Tebe je to mnohem mnohem těžší, protože máš dceru starší...

(Ale zase když se občas teenagerovi něco nemilého přihodí večer venku a proběhne to tiskem, vždycky všichni odsuzují, co dělalo to "dítě" tak pozdě večer samo venku...proběhlo to vždycky hlavou i mně. Teď už to vidím úplně jinak :) ).