Přidat odpověď

Půlko,
jo, u našich se taky všechno jídlo řídilo a dozorovalo, šetřilo se na něm až extrémně (přitom příjem měli naši slušný). Když jsem si koupila jídlo ze svého, hrozila mi máma odebráním úspor, abych si nezvykala jíst zbytečnosti. Teď tvrdí, že to bylo kvůli hrozící nadváze (jako dítě jsem nadváhu neměla), ale bylo to spíš kvůli té výchově k šetření na jídle. Ale vychovalo mě to jen k tomu, že jídlo je něco výjimečného, odměna, zážitek, rozmazlování a tak mám dneska velkou nadváhu.

Mně ten chaos v jídle vadí v tom, že jsem to pak já, kdo to musí vyhodit a kdo z toho má výčitky svědomí.