Přidat odpověď

Tři muži ve člunu a i na toulkách (ale první část je myslím povedenější).

Saturnin

První dva díly Aristokratky. To jsem smíchy až slzela. Třetí jsem si ještě nokoupila,ale chystám se.

Vejce a já od B. MacDonaldové. Absolutní klasika, která ovšem také zraje jako víno. Když to vloni četl asi po 30 letech manžel, tak jsem se ho přád ptala, proč se nesměje a on říkal, že je to spíš horor než veselé. A měl svým způsobem pravdu, je to lehkou a humornou formou popsaný neskutečně těžký život po boku poněkud tyranského manžela.

Měla jsem ráda knihy od Geralda Durrela o dětství na Korfu. Jako dítě jsem se tomu hodně smála, teď už bych to brala asi spíše jako takové milé povídání o zašlých časech. Ale ta atmosféra musela být kouzelná!

Jako dítě jsem také milovala Robina od Frýdové, ovšem když jsem si to přečetla jako dospělá, tak jsem se celkem zděsila, prože ty problémy se psem si všechny způsobili sami svou výchovou. Ovšem zase by se jinak o tom nenapsal kniha, že... Dílko Robin druhý a jeho rodina byl skutečný blábol a na další její knihy už jsem nenašla odvahu.

Jinak čtu spíš historické romány a to je všechno, jenom ne veselé .