Přidat odpověď

Bylo to úplně v pohodě. Přišla normálně vypadající paní, která se v podstatě omlouvala. Sedla si ke stolu, vytáhla papíry, na něco se mě ptala, co si už nepamatuju, ale byly to takové ty obvyklé banality, pak řekla, že prosí, jestli může vidět dětský pokoj, že musí podpisem stvrdit, že každé dítě má vlastní postel. Pak odešla. Ničeho se neboj. Než přišla, tak jsem základně uklidila, protože jsem si říkala, že když bude nápadně vyšůrováno, budu podezřelá minimálně z toho, že mám nervy nadranc