Přidat odpověď

svynko, nebyla bych tak tvrdá, já tomu vcelku rozumím. Nikdy jsem nebyla poprděná z mimin, samozřejmě že je to roztomilý, ale ta péče kolem nich mne naprosto ubíjela, když byly mimina, zpětně to hodnotím jako nejhorší dobu v mým životě (ano, byly skvělý, bylo krásný koukat na jejich pokroky, ale stejně to bylo hrozný prostě).
Teď jsem naprosto spokojená a každným DNEM snad spokojenější - už máme děti ve věku 14-11-10-8 let a dají se s nima dělat věci který baví je, ale I MNE (NÁS). Hurá!!!!
Miminko už nikdy!!!
A s péčí to nemá co společnýho, když musela ségra do nemocnice, měla jsem u sebe její miminko i staršího, protože za a) by nebyla klidná kdyby je u sebe měl někdo jiný; b) jsou na mě zvyklí; c) nenechala bych je s někým jiným.
Přesto to pro mne bylo enormně vyčerpávající.