Přidat názor k článku Psychika rodičky

Sylvie, odpověď na Tvoji zvídavou otázku jsem nechala nakonec, bude totiž asi nejtěžší. Není snadné analyzovat něco takového jako jsou intuitivní pocity, letmé náznaky apod. Zas až tak dobrá nejsem, aby mi to šlo lehce, takže nevím, jestli se mi to vůbec podaří.
Na úvod bych měla uvést, že jsem si uvědomila, že vlastně nevím, co to je tzv. přirozený porod. Je to to, že je rodička někde (ať v porodnici či doma), a všichni lidé jsou vstřícní, hodní, nechají ženu dělat, co potřebuje (pokud to přímo neohrožuje ji nebo dítě)? No pak je to naprosto perfektní, s tím zcela souhlasím - klidně to zavádějte, lidé! To bych vítala vždy a v kterékoliv porodnici:-) Samozřejmě, pokud jde ještě i o jiné záležitosti, pak už nevím o jaké. --- Co mně se hlavně nelíbí jsou porody doma, anebo bez přítomnosti porodníka (-ce). Nechci tím říct, že odsuzuji ženy, které k tomu přistoupí; jen to má znamenat "do toho bych se bála jít". A samozřejmě by se mi pak nelíbilo, pokud bych za tento svůj pocit byla kritizována, odsuzována - nebo kdyby mi bylo naopak zakázáno poslechnout své pocity.

--- Tak teď k tomu panu Markovi.

Už zpočátku jsou některé věty neobjektivní, na "seriozní článek" příliš citově zabarvené, nezohledňující příliš četnost dalších případů (což možná místy může přecházet až do demagogie).
Třeba věta "prakticky každý, komu lékař měří krevní tlak, ho má vyšší, než obvykle" daná do souvislostí se "syndromem bílého pláště" vůbec nebere v potaz, že člověk nemusí mít v ordinaci strach z lékaře, ale třeba z nějaké nemoci, bolesti či špatných zpráv.
Věta "více než časté arogance mužů porodníků, včetně dlouhých výčtů všeho toho, co by se rodičce a jejímu děťátku mohlo stát, kdyby tam nebyl on, hrdina, spasitel a zachránce, porodník." vyjadřuje zase až příliš citové zabarvení - autor pohrdá lékaři - porodníky, a nepřipouští, že přes mnohé lékařské chybování lékaři mají také spoustu zásluh - minimálně má moderní medicína zásluhu v tom, že je velice nízká novorozenecká úmrtnost apod. (a neříkejte mi, že kdyby u komplikovaných případů nebyli lékaři (-řky), že by nějaké zdravotní sestry byly schopné spolu s rodičkou situaci zachánit).
Další věta "Bariéry, bez dobré vůle je překonat, jsou nepřekonatelné" zas nebere v potaz, že někdo se dobrovolně rozhodl jinak než autor, a to dle nejlepšího vědomí a svědomí. To, že se někdo rozhodl jinak než autor, označuje autor za "bariéry", tedy něco špatného, ve spojení s absencí "dobré vůle" to znamená, že jinak se rozhodnuvší žena je špatná.
Z odstavečku "Po letech zdůrazňování absolutní priority psychické pohody v těhotenství a především u porodu mne překvapila intelektuálka, která se pochlubila, že to už pochopila, a při druhém těhotenství už neplánuje týden před nástupem do porodnice stěhování a malování. Jenže dodala: Akorát si musím dodělat diplomku." zase cítím jízlivost vůči "intelektuálce", ovšem jak jsem k tomuto pocitu přišla, to už fakt asi vydedukovat neumím. Zřejmě půjde o jisté jakoby nelogické řazení slov a faktů typu -pochlubila-pochopila-neplánuje stěhování-.
Další větička "absolutním nezájmem, v lepším případě s neschopností číst ze strany žen na straně druhé" je opět zavádějící - že se rodička rozhodne jinak než autor ještě přece ani zdaleka neznamená, že se "absolutně nezajímá" o porod či dokonce o dítě!

Tímto stylem bych pochopitelně mohla pokračovat dále.

Takže logicky - když z jednotlivých slovních spojení či vět rozesetých po celém článku cítím takové různé narážky, ironie, odsouzení apod., je jasné, že i v odstavci, o který se jedná, taky půjde o narážku.
Znovu si přečti ten odstavec: "Bariéry, bez dobré vůle je překonat, jsou nepřekonatelné. Jako když jedna osvícená maminka šla parkem se svou usměvavou a vrnící holčičkou uvázaném v šátku na svém těle, a již zdálky zaslechla usedavý pláč nějakého nešťastného dítěte v kočárku. Když ovšem maminku se řvoucím miminem v kočárku míjela, uslyšela jistě upřímnou poznámku: "Chudák děcko!" "
--- Z celého článku je jasné, jaký má pan Marek postoj k porodnicím (viz citace "arogance porodníků", "spasitel porodník" - příliš silná slova = ironie; "bariéry" - silné slovo použité v souvislosti s nechutí žen rodit alternativně atd. atd.) - samozřejmě negativní.
Pak je tu krátký odstaveček o šátcích a kočárcích. Jsou v něm také použitá citově zabarvená slova:
"osvícená maminka" a "usměvavá vrnící holčička" v souvislosti s šátkem - kladné citové zabarvení => autor sympatizuje s nošením dětí v šátku
"usedavý pláč", "nešťastné dítě", "řvoucí mimino" - lítost, negativní citové zabarvení => autor nesympatizuje s vožením miminek v kočárcích.
Když si pak spojíš užití expresivního slova "řvoucí" s ostatními silnými výrazy, které autor na dalších místech článku použil, logicky vyplývá, že zrovna tak jako odsuzuje "arogantní" porodníky, tak odsuzuje i maminky, které své děti vozí v kočárku.

Doufám, že můj elaborát byl dostatečně výstižný. Omlouvám se za délku, ale stručně to prostě neumím (nemám žádnou filozofickou ani jazykovědnou VŠ).
M.