Přidat odpověď

Umami - nesmysl. Dítě v břiše pro mne nebylo dítě, prostě to byla moje součást něco jako ledvina, patří to ke mně a nijak jsem neřešila, že za nějaký ten měsíc to bude samostatná bytost. Když se děti narodily, tak to pro mne bylo jako by se vylíhly, ale do tý doby nic. Ale jiné mámy to měly jinak - říkaly dětem v břiše jménem - mně to přišlo nepatřičný a divný.
Ale jako vetřelce jsem dítě v břiše nevnímala - spíš je moje, je tam a je tam v bezpečí a já se postarám, aby v bezpečí bylo pořád. Až přijde čas a narodí se, tak se uvidí, jak to bude.