Já vcelku ano, ale nevím, co z toho je dané tím, že si své okolí můžu do značné míry vybrat (takže tam není žádnej sexista) a o nic nebojuju, jak říká Alraune. Užívám si toho, co mi vydobyly jiné, trochu se za to stydím, ale uvědomuji si to. Kdybych aspirovala na nějaký šéfovský místo, tak by třeba bylo všechno jinak.
A stran té poslední otázky? To je těžké. Na jednu stranu si někteří lidé opravdu vymýšlejí už přehnané nesmysly, kvóty a tak, ale na druhou stranu v lidech ještě vězí spousta předsudků (viz ty řeči o něžných blondýnkách a testosteronu)
a že "ženský jsou na to a chlapi na ono", a politika je asi taky dost "mezi náma hošima"
Nevím ale, jestli to lze vymýtit úplně, a jsem strašně ráda, že se svým nastavením žiju dneska a ne před 100 lety.