Přidat odpověď

Je pravda, že různé rodiny to mohou mít nastaveno velmi různě. Manžel jedné mé pratetičky, dávno už nebožtík, doma vytíral, zatímco manželka měla směnu (oba pracovali na železnici). Přišla jeho maminka a měla řeči, velmi rázně se prý vymezil - a styky s maminkou taky ochladly. Ovšem pamatuji, že měli s tetou velmi spokojené manželství a ona mu neřekla jinak, než Sláveček.
Bohužel vzájemný respekt nefunguje všude, a tam kde nefunguje, je ještě větší prostor pro tyto nerovnoprávné "tradice". Občas jsem měla pocit, že pohrdání ženami, je jenom takový veselý folklór, ale není. Jednak to vidím denně u pacientů a jejich rodin, jednak jsem to pocítila především od manželovy rodiny. A taky nemůžu řict, že by byla vždy korektní atmosféra ve školách. Jako velmi nadaná na matematiku a technické vědy můžu vyprávět až úsměvné historky, kdyby to nebylo spíš k pláči.