Umami nemám tušení, necítím žádný tlak společnosti, vždycky jsem si dělala co jsem chtěla. Když jsem chtěla být zaměstnanec, byla jsem. Když jsem chtěla podnikat, podnikala jsem. Nikdo mi klacky pod nohy neházel.
V rodině úplně, tam je to jasné, otec i brácha jsou velmi podporující typy, oba zcela soběstační (jo, brácha si neostříhá nehty na pravé ruce
), starající se o děti, o domácnost apod.
Můj svět je prostě asi jinej.