Přidat odpověď

Naše babička měla asi jinej stereotyp. Jednou k nám přišel můj nastávající tenkrát, byla to snad jeho druhá návštěva u nás, doma oslava, spousta lidí, i babička. Tak jsem ho usadila, pobízela, starala se. No a babička mě pak ostře zkritizovala, že jsem ho obskakovala, že to se nedělá, tak se chlapovi věnovat. Myslela jsem si svoje, představovala jsem si, jak bych se cítila třeba u nich doma na rodinné oslavě poprvé v životě, jsem plachej člověk. Babička nebyla žádná feministka, spíš to byl asi její způsob, jak demonstrovat zdrženlivost a nezájem, aby chlapa více zaujala. V daném kontextu to podle mě fakt nedávalo smysl. Jinak babička razila hesla typu: Maso je pro chlapy. Nebo: To je pro chlapy dobrý. Což se zdá v ostým protikladu. Další jsem si vzpomněla: Chlapi to tak majó rádi. (Týkalo se blbě zahuštěnýho guláše.) Prostě už to dělení světa na chlapy a ostatní (ženy a děti).