Přidat odpověď

Kudlo,
v mém okolí paradoxně mají nejlepší vztahy s rodiči ti, jejichž rodiče na první pohled moc dokonalí nebyli, pro své děti dělali minimum, ale tak nějak je přijímali takové, jaké jsou, neměli skoro žádné nároky a dost věcí jim bylo jedno
Já jsem se snažila vyhnout tomu, co mi na rodičích hodně vadilo - neustálé kritice, srážení, nedůvěře ve schopnosti, dávání najevo, že jsem po nenáviděné tetičce a tchyni a podobně. A samozřejmě jsem chyb udělala taky spoustu - dcera mi vyčítá nezájem teď, z dětství už si toho moc nepamatuje, ale má pocit (asi oprávněný), že nefunguju od jejího dospívání a že jí to dost komplikuje život a nakonec sráží i to sebevdomí, které jsme se v jejím dětství snažila nenarušit.