Přidat odpověď

Samozřejmě, že kdysi měli starosti a problémy a co já vím. I když to není jednoznačné vysvětlení, spousta lidí se starostmi a problémy žije poměrně šťastně, je to hodně o životním nastavení.
Ale oni byli chronicky nespokojení a extrémně kritičtí i v době, kdy jim objektivně nic nechybělo a vlastně mohli být šťastní a neprudiví. Jenže to nedokázali.
Myslím, že až teď před osmdesátkou jim to pomalu začíná docházet. Je mi to líto, ztratili tolik času a na spoustu věcí už je pozdě.

Můžu si z toho vzít maximálně to, že se můj čas budu snažit neprošustrovat.