Přidat odpověď

Já jsem si tedy svoji situaci zavinila hodně tím, že jsem na to přistoupila v době, kdy jsem té energie měla hodně, byla jsem bezdětná a plná plánů. S Mm byl ale problém od začátku, do tzv. "ženských" činností se odmítal zapojit a to, že já mu pomůžu s těmi jeho činnostmi, bral jako ode mě dobrovolné a nemající vliv na jeho zapojení do těch mých. A v době, kdy já jsem padala na hubu z úklidu celého baráku a pak běžela vařit sobotní oběd, se jel projet na kole se sousedem. V týdnu chtěl teplé večeře, ale nikdy se nepodílel na jejich přípravě, nebyl v té době ani doma. Vadilo mi to dost, byla jsem mladá a nezkušená a zkušené ženy tohle označily za normální, co bych asi tak chtěla od chlapa, jsem nesamostatná a závislá na něm a měla bych se rozloučit s představou, že bude se mnou snad něco dělat a hlavně s iluzí, že v pracovní dny bude nějaký volný čas a zážitky. A hlavně až přijdou děti, to bude konec všeho. Proto jsem taky dítě neustále odkládala.
Dneska tohle všechno vidím jako pádný důvod k rozvodu, v době, kdy ještě nebylo dítě, měla jsem práci, ve které jsem mohla někam postupovat, nebyl společný majetek a hlavně jsme měla ještě zdravé nervy a chuť do života...