Přidat odpověď

nehledě na další věc.
On přišel z rodiny, kde muž nedělal nic. Matka jeho otci nosila i pivo k televizi, seděl od něj dva metry a ona na zavolání přiběhla přes dvě místnosti, aby nemusel vstávat. Neohradila se ani, když hudroval, že je pomalá.
Zároveň neuměl nic, co by mohlo být nazýváno mužskou prací.
Takže já jako blbá devatenáctiletá husička jsem po něm nic nechtěla. Byl to byt 1+1, ten jsem uklidila s prstem v nose a ještě jsem vařila, prootže žena vaří, že.
Protože on nic neuměl, tak poličky, dát těsnení do kohoutku, vymalovat- to vše jsem dělal se svojí rodinou, když on byl na fotbale.
Prototže muž má mít koníčky. Ještě jezdil hrávat tenis a celkově za sebe utrácel o dost víc než já.
Optikou dneška si říkám, že jsem mu neměla dát ani těch 300 litrů
Na druhou stranu...jednou s plnýma taškama žrádla v ruce, které jsem hodila na kolo a vezla tři kilometry...on přede mnou jel s rukama v kapsách, protože měl závodničku se zakroucenýma řídítkama a otáčel se, kde probůh jsem...tak tam jsem se při tom šlapání proti větru stala feministkou a poslala ho k šípku i se vzory z rodiny.