Přidat odpověď

No ale to já třeba vnímám úplně jinak (i když nejsem Monty) - myčku přece nikdo nenakládá místo mě, nejsem in charge of nakládání myčky. Takže v tomhle bodu já nevidím žádný důvod k chválení. Když jsem ale třeba někdy loni přilítla z práce úplně hotová, doma byli jenom kluci, bordel a hlad a mladší mi sdělil, že ho bolí ucho, myslela jsem, že skapu. Sebrala jsem malého, jeli jsme na pohotovost do nemocnice a když jsme se po dvou hodinách vrátili, doma bylo vyšůrováno a na stole obložené mísy z toho, co starší našel v ledničce. To mi opravdu přišlo chvályhodné.

V práci v týmu máme dva členy, se kterými to nefunguje, ale to nijak nevyřeší chvála jiných členů toho týmu. Ale vidím kolem sebe, že potřeba chválení je u různých lidí různá, kolegyně se třeba úplně tetelí, když jí někdo řekne - to jsi fakt udělala super, já to opravdu nepotřebuju ani v nejmenším, mě bohatě stačí celkem dobrá atmosféra v práci, dobrý plat a dobré výsledky.