Přidat odpověď

Susu, naše dcera má rodinné jméno. Je to jméno mezinárodní, v češtině je úplně jiné, ještě má německý přepis, protože je z jedné větve manželovy rodiny, která má německé kořeny.
Dceři se dá říkat asi tak 15 různými způsoby, můžeš používat první část jména- tu lze říkat česky, zadní část jména, celé...
Pokud by nějakou variantu nemusela, tak to považuji za její právo na to upozornit.
Ve skutečnosti je jí to asi jedno, lidi ji oslovují x variantama. Trochu citlivá je jen na psanou verzi, tu občas někomu opraví, protože třeba nechce mít jmenovku/ diplom s jiným jménem než jaké má.
Učitelka na prvním stupni, první tři roky se v životě nespletla. Ta ve čtvrté ji vytrvale psala špatně, to snad už byla schválnost.

Jinak se u zápisu schválně ptali jak ji oslovovat takto- a jak ti říká maminka? A ona jim to ujasnila odpovědí- Žabko

Jinak, že moje kamarádka není Květa jsem zjistila asi po dvou letech, už zas nevím to její pravé jméno Každého boj.