Přidat odpověď

Liško,
tak asi se dá s tím souhlasit.
Na mě platí hodně tohle: Obklopují mě samí blázni
Připadá vám, že matka je hysterka, kamarádka si vymýšlí zbytečná dramata a partner je zas hrozně náročný sobec? Když cítíme nepohodlí v komunikaci s ostatními, často je na vině nízké sebevědomí. Čím je nižší, tím častěji hledáme příčinu venku, nikoliv v sobě. Na základě této projekce se také může rozvinout sociální fobie.
U mě sedí to nízké sebevědomí, vyústěné až do sociální fobie a zároveň pocit, že to přehánějí ti ostatní. Ale hodně chyb vidím i u sebe, přesto t ke zlepšení komunikace nevede.
S těmi dál zmíněnými homosexuály - vždycky jsem si myslela, že kdyby mě partner opustil kvůli chlapovi, tak si řeknu, že příroda rozhodla jinak, ale no to tak jednoduché není. Znám už 3 ženy, které posloužily jako převoznice k "comming outu" homosexuálovi, který už hodně tušil, jak to s ním je. Jedna z nich je i má dcera. Ani jedna z nich to neprožívá tak, jak jsem si představovala, že si řeknou, že holt příroda rozhodla jinak, ale cítí se zneužité, podvedené a mají pošramocené sebevědomí, že to byly zrovna ony, které k tomuhle měly posloužit. Dcera už má tedy jinou, na můj vkus až moc vážnou známost, ale tohle v ní prostě pořád je.