zefýr jasně, to bych pochopila. měla jsem na mysli opravdu to odepírání až do stavu, kdy se budu živit těma suchýma bramborama, to nejsem schopná pochopit. Myslím si totiž, že ty děcka nemají v mozku nějak kapacitu na to, aby byly schopné to docenit.
Jako, já děcka taky podporuju, teď jsou skoro víkend někde a musí být náležitě připravení, takže to týden minimálně jednou peru, škrobím a žehlím kroje
. Taková obět je ale něco úplně jiného než někde dřít do úmoru. To se musí podepsat na celé rodině.