libiku hm, tak v čem jsem měla štěstí já?
narodila jsem se matce samoživitelce, od 6 týdnů jsem byla takřka stále v nemocnici (první rok 10 měsíců ze svého života), takže bych měla být citový frustrát
Od mého roku a půl chodila mamka do práce, abychom přežily. Pak jsme se rozrostli o další sourozence (patchworková rodina) a nevlastního otce, nikdy jsem nechodila na žádný kroužky, nelyžuju, vyrostli jsme venku na Špilberku.
Máti spáchala sebevraždu, chlapa jsem měla marnýho (rodině nefunkčního).
Jediný opravdový štěstí spatřuju v tom, že jsem zdravá a mám zdravý děti (PB děkuji každej den). Zbytek co jsem dokázala, neskromně myslím, že je záležitost píle, cílevědomosti a drajvu.