Přidat odpověď

Zefýr souhlasím, s tvým předchozím i s tímto příspěvkem.

"dlouhodobé finanční strategie" to je dobře vyjádřeno

prostě dokud dítě živím a ještě dlouho živit budu, tak prostě mám co mluvit do věcí které jsem pořídila já

prostě dokud veškeré věci a vybavení kupuju já, tak jsou dítěte tak nějak podmíněně. to že je užívá ještě neznamená že s nimi může nakládat úplně dle svého. Není dospělé, nemá a ani nemůže mít ještě tu finanční odpovědnost.

Třeba u nás to jako mnoho jiných věc ve výchově tohle prostě "pouštím" ze zřetele postupně. Čili třeba děti dostávají kapesné a s tím si mohou hospodařit dle svého. Prostě proto aby se to naučily. Maximálně je upozorním, že když teď utratí všechno nebude pro příště. Takže do věci co si pořídí za tyhle "vlastní" bych jim už nemluvila, i kdyby to měnily, nanejvýš bych upozornila pokud by ten nepoměr tam byl. Ale je vidět jak je to za svý, už se k tomu staví jinak. Z toho si moc drahé věci nekupují.

Jako neřeším ty výměny finančně nízkých položek, do výměny kola či mobilu bych tedy rozhodně mluvila. Nejde jen o to že znovu nekoupím mobil, protože něco jiného koupit stejně budu muset. Líp se tu ukáže na příkladu odrážedla - prodám - koupím kolo - prodám koupím větší - lyže atd atd
Jde o finanční gramotnost a i tu se dítě musí učit.