Přidat odpověď

Taky to neumím,navíc já jsem řešič co řeší i to co by nemusel a ještě se mi to kombinuje tím že se v tom prolíná i mé nestandartní dítě.Dost mi pomůže když se o tom bavím s chlapem,který ví o co jde a část naší práce je podobná až stejná a s některými lidmi v práci se setkáváme oba-takže někdy si na dotyčného chování zanadáváme oba-naposledy včera večer,kdy chlap řešil konflikt s jedním (mistr světa který se sám nazývá já nejsem jen tak někdo a v podstatě si dělá co chce bez ohledu na smlouvy,zvyklosti a domluvy) a já jsem na netu zjistila že má v plánu opět udělat něco co nemá ve smlouvě a co mě zkomplikuje práci a ještě jak ho znám mě za to seřve že on to tak chce,jako to podobně dělal loni,takže už vím že v pondělí musí za vedením a jít to předem předřešit.
Ale je pravda že některé věci už se učím házet za hlavu a říkat si: dělám vše jen do výše svého platu a nezapomeň že každý dobrý skutek bude opět po zásluze potrestán a i když je mi to vnitřně nepříjemné tak prostě co mě úplně netýká už neřeším