Přidat odpověď

Monty,

ano, já přesně to za srážení považuji, a myslím, že to je velká chyba, za kterou to dítě velmi pravděpodobně zaplatí nepříjemnou cenu.

Škola je nastavená na známkování, takže tam učitel chca nechca MUSÍ dát pětku, když se to nepovede. Ale rodiče přece nic NENUTÍ říkat "to ti nejde", já bych mohla spočítat na prstech jedné ruky, kdy jsem to svým dětem řekla, protože mi to připadá zbytečné a kruté a "sebenaplňující proroctví".

Nevadí mi říct "tato konkrétní věc se ti nepovedla", ale snažím se to směřovat k tomu, co má dělat, aby to bylo příště lepší (pokud je to něco, na čem mu záleží). "To ti nejde" je pro mě jednak moc absolutní ("zazpíval jsi to falešně" je pro mě v pohodě, "neumíš zpívat" už těžce za hranou), jednak je to moc jednoduché mávnutí rukou nad něčím, co by případně šlo podstatně vylepšit (typické při hře na hudební nástroj, kdy při prvním pokusu to zní hnusně a když v této fázi řekneš "hm, to ti nejde" a to dítě se na to vykašle, tak přijde o celej ten úžasnej proces, kdy to zkouší a zkouší a ono to nejde a nejde... a najednou se to zlomí a JDE TO a dá se to poslouchat a je to hezký.

A to, že si uvědomíš, že je to hezký, že najednou umíš zazpívat a zahrát třeba na kytaru tak, že se to nejen dá poslouchat, ale lidi ti občas řeknou, ať jim něco zahraješ, je přece úžasnej pocit, a v žádným případě to neznamená, že bys v tom okamžiku zpychla a začala si myslet, že jsi druhej Štěpán Rak.