Přidat odpověď

Buchli, jj, chyba na straně učitele je tkaová hezká omluva pro všechno. tím neříkám, že leckdy není, ale to jsou pak učitelé, kteří fakt nehledají na netu pomoc a rady, jak na takového studenta, jak mu pomoct, ale takoví učitelé bývají se svým stylem spokojeni a považují ho za samospasitelný. což ty nejsi, evidentně hledáš, jak studentovi pomoct, co s ním.
nedávno jsem pouštěla takové echt tupé skupině ve škole (abych jim nekřivdila, josu tam šikovné děti, jen je jich menšina a převládají ty s problémem) říkanku Knick knack paddy whack (na youtube najdeš jako písničku, my to měli v učebnici jako chant). Má to 10 slok, ke každé sloce byl obrázek (on my shoe, down the mine apod). Po prvním puštění byly děti zmatené, nerozuměly ničemu. Postupně jsme pouštěli znovu a znovu, řekli jsme si slovní zásobu, ukázali si ty obrázky, a asi po 4. puštění to byly děti schopné říkat s CD v té rychlosti a hlavně tomu už rozuměly, rozeznávaly jednotlivá slova (ověřovala jsem porozumění). trénovala bych nějak takto.

jinak teď třea narážím na to, že jakmile děti nejsou při výuce hned od začátku vedené k mluvení, k práci ve dvojicích - mluvit a mluvit, učitel obchází, poslouchá), je pro ně hodně těžké to začít dělat později a vzniká tam blok.