Přidat odpověď

Mám nadané dítě (není to vychloubání, je to fakt) a naše školství jej postupně uvedlo do stavu rezignace, znechucení, stresu. Učení pro známky, věcí, které nedávaly smysl, hraní si na autority, srovnání všech do řádku - slabším pomůžeme, silnější nevyčnívejte, z nudy vyplívající zlobení ....
Velice dlouze jsme na jaře ve 4. třídě zvažovali, zda zkusit jinou cestu a zatím jsem moc ráda, že jsme to udělali a syna v dubnu přehlásili v Brně do Scia. Nevím, co nastane v deváté třídě, kde budou jeho znalosti v porovnání s dětmi z klasické základky, ale momentálně vím, že se nám doma strašně ulevilo. Syn do školy chodí rád, zpět se mu vrací nadšení z objevování, malování, čtení, přestává mít takový strach z chyb, z kritiky jeho osoby, opět bezproblémově mluví anglicky, neřeší, nečeká trest za chybu.....
Ne každému z rodičů by ale tento styl vzdělávání vyhovoval.
Jak říkají, škola je téměř pro každé dítě, ne každého rodiče a není na tom nic špatného. Za naši rodinu jsem ale velice ráda, že zde je a pokud nadšení Průvodců a vedení neutuchne, bude to naše výhra.