Přidat odpověď

Taky jsem tenhle týden úplně mrtvá a tak nějak ta únava se stupňuje s postupujícím podzimem, nicméně po zkušenostech z loňska už to v žádném případě nenechám dospět do takového stavu, jako tomu bylo loni, kdy jsem dlouhodobě únavu podceňovala a nakonec jednoho listopadového rána na pár vteřin či minut usnula v situaci a při činnosti, kdy to opravdu nebylo vhodné a dopadlo to blbě (nicméně jsem tady...mohlo to dopadnout podstatně hůř)... Ale je fakt,že letos je za tou únavou zatím jen (snad) nevyspání, změna času, málo světla atd., loni to byl dlouhodobý, mnoho měsíců trvající stres, řada smutných a stresujících událostí týkajících se zdraví mých rodičů, nakonec se k tomu přidaly i nějaké moje zdravotní problémy, na které jsem v danou chvíli neřešila a neměla čas a sílu se s nimi zabývat a které se taky prezentovaly šílenou únavou a pak vygradovaly zdravotní problémy u mého táty...několik probdělých nocí,strach, kdy nám zavolají z nemocnice ten nejhorší telefonát a tak nějak se to sešlo jedno k druhému...navíc jsem několikrát již před tím ignorovala, že opravdu usínám, kdy nemám, ale pořád jsem si myslela, že to mám pod kontrolou a vnímám a dopravdy že usnout nemůžu...
Takže teď o víkendu hodlám dospávat, relaxovat a nabírat síly, bo jedno ponaučení z loňska mi stačilo...