Přidat odpověď

Nic.
Jako on neuděl nic co by se dalo "napadnout" a vytknout. Neobjímal se s ní ani ji nelíbal, jen se jí prostě víc "věnoval", vč. ruky kolem ramen. Já jsem poznala, že mě zkouší, že to nemyslí vážně a on to vycítil taky, že "vím". Tak toho rychle nechal.
Jak říkám, byl to z jeho strany pokus ve stylu "co já na to". Jinak my oba rádi příjemně konverzujeme s druhým pohlavím a ani jeden z nás to nebere jako úkorně. To podle mě není flirt. Flirt už je něco jiného, snaha druhého sbalit, okouzlit.
Jak píšu ta hranice je tenká. Ale za patnáct let našeho vztahu se už nikdy až ne ten jediný pokus nestalo, aby jeden z nás překročil v přítomnosti toho druhého onu flirtovací hranici.
Myslím, že je pořád lepší, abychom si s druhým pohlavím příjemně pohovořili, tu a tam zvedli sebevědomí sobě i tomu druhému nějakou tou lichotkou, než se snažit manžela či partnera izolovat od druhých a chtít po něm, aby se tvářil, že jedině já jsem hvězda nejlepší a nejkrásnější široko daleko.
Nejsem, ale přesto je se mnou.