Přidat odpověď

No, ze zvědavosti, netýká se mě toi naštěstí: jaký je tedy podle právníků správný postup ve věci informovaného souhlasu u člověka, který přichází do nemocnice akutně (nejde tedy na naplánované vyšetření nebo zákrok), potřebuje nějaké vyšetření nebo zákrok, krom toho má třeba bolest, strach, nebo naopak dostal léky na bolest, úzkost a dá se říct, že je "pod léky"? Co má správně zdravotník udělat se souhlasem v téhle situaci? Píšeš, že podepsaný je v takové situaci k ničemu. Nepodepsaný je, předpokládám, průšvih, protože by to mohlo vypadat, že byl proveden proti vůli pacienta i rodiny. A nechat rozhodovat někoho z rodiny je trochu vošajstlich, protože sama zakladatelka naznačuje, že v tom vidí problém, i když mají v rodině evidentně respektující vztahy a to rozhodnutí zpětně uznává. To každý nemá. Navíc si moc neumím představit, že mi v nemocnici řeknou: "Paní Vopičková, tu zlomenou kyčel Vám odoperujeme, až přijede manžel podepsat, že můžeme, protože vy, jak jistě chápete, nejste schopná se rozhodnout, když vás ta noha bolí. Tak 3 hodinky vydržíte, než mu pojede vlak, ne? My vám tady dáme něco od bolesti a udělejte si pohodlí." Fakt by mě zajímalo, co v téhle situaci právo doporučuje, požaduje. Moc děkuju za odpověď.