Já vím, že jsi přátelská. To jsme ještě bydleli v hodně starém domě a moje postýlka byla blízko kamen. U těch ležela hromádka polínek. Jednou ráno jsem se vzbudila a viděla jsem, jak polínka divoce tančí kolem kamen. Plus s nimi poskakovala i velká, oranžová, krásná krmná řepa. Tato podívaná mě tak unavila, že jsem zase usnula. Po probuzení ležela polínka spořádaně na hromádce a řepa už tam nebyla. Zpětně to hodnotím tak, že ač to bylo hodně živé, musel to být jen sen.