Neberu to jako pozici a peníze, ale prostě svoji ochotu to (ne)dělat vzhledem k náplni práce (kterou jsem si dobrovolně vybrala), tomu, co kdy zákazníci-kolegové mohou potřebovat, a vím, že někdy je to opravdu nutné a "hned" (nejde tedy naštěstí o životy a zdraví, ale o miliony někdy už jo).
Bývala jsem třeba na pozici konzultanta personálního a mzdového SW, a když mzdová účetní potřebovala odeslat mzdy lidem 6. v poledne a 5. večer nebo 6. v šest ráno, kdy to dodělává (dřív nemůže, protože nemá podklady), se něco v programu pos... nebo nemohla na něco přijít (hlášky chyb, přes které se prostě dál nedostala), no tak volala pozdě večer nebo v šest ráno. Věděla jsem, že to nedělá mi k vzteku, ale protože to fakt potřebuje a dává tak i mně víc času na řešení (pokud to nebyla záležitost na dvě minuty z polospánku "klikněte tam a tam a zaškrtněte x"). Když to nechá na devátou ráno bude chtít zázrak do hodiny, v šest ráno to byly 4 hodiny
V současnosti jsem jinde, ale i zde je určitá malá pravděpodobnost, že se něco řeší v noci či brzo ráno bez číkoli "viny" (ty práce prostě tou dobou probíhají a je k nim nutná moje součinnost). Počítám s tím a jsem dostupná. Když budu chtít mít svůj spánek jistý a v 17-18 hodin padla a čistou hlavu, nerušené víkendy svátky dovolené, půjdu dělat něco jiného, kde to tak je